Družstvo, věk 45 let

  • Autor: Vlastimil Kouřimský
  • pátek 4. října 2019

Část třetí: kapitalismu navzdory, roky 2000 až 2010.

A máme tady třetí, původně poslední část stručné historie družstva. Ale jak to vypadá, bude i čtvrtá, abychom nic zásadního neopomněli. U prvních dílů bylo těžké dohledat fakta, čísla, data, protože nejsou k dispozici pamětníci, u posledních dílů je naopak těžké udělat selekci toho opravdu důležitého, protože pamětníků a událostí je příliš. Při zpětném ohlédnutí proti toku času je zjevné, že počet důležitých událostí a milníků se zvyšuje skutečně spirálově. Je to způsobeno již zmíněným větším počtem pamětníků, ale i objektivním faktem, že se opravdu mnoho událo a stále děje. Tento díl je věnován letům 2000 až 2010. U některých událostí je pochopitelně oběma směry nějaký časový přesah, protože události obvykle nechodí podle dekád.
Druhý díl končil změnou sídla družstva z Dubice na Barvířskou a myšlenkou na stavbu budovy pro čistě komerční účely. Dnes to vypadá jako samozřejmost, ale v roce 1999, kdy myšlenka vznikla, byla téměř kacířská. Do té doby totiž družstvo nedělalo nic, co nesouviselo přímo s bydlením a potřebami členů.
Ale než se do toho pustíme, vrátíme se chronologicky k ještě jedné, na družstvo nezvyklé, akci. Tou byla koupě staré sokolovny v Dobranově a její přestavba na ubytovnu pro neplatiče. Proč jsme to dělali? Tehdejší legislativa příliš nepřála poctivým a neumožňovala dostatečně razantně a rychle trestat dlužníky. Soudy odsuzovaly dlužníky do tzv. náhradního bydlení, které však družstvo nemělo. Takže přes jasný rozsudek dlužníci dál bezplatně obývali družstevní byty, aniž bychom měli šanci s tím něco udělat. A dluhy rostly, nehledě na ztrátu respektu před ostatními platícími. Vše se však změnilo v okamžiku, kdy jsme v roce 1999 koupili od města objekt sokolovny a přestavěli ho na ubytovnu typu E, jak se tehdy holobytům nadneseně říkalo. Na jaře 2000 bylo připraveno 10 „bytů“ přijmout již odsouzené dlužníky. K překvapení všech nakonec v Dobranově fyzicky bydlely za celou dobu provozu pouhé dvě rodiny, ačkoliv papírově byl stále plně obsazen. Ale svůj účel to splnilo – dlužníci byli nuceni opustit byty, které jsme pak mohli přidělit platícím zájemcům. Snížily se celkové dluhy a hlavně se zlepšila platební morálka. Co se dál dělo s Dobranovem po zpřísnění názoru soudů na dlužníky řekneme, až na to dojde čas.
Milénium začalo tím, že byl zvolen v pořadí desátý předseda představenstva, RNDr. Jiří Bárta, zatím nejdéle „sloužící“ předseda v historii družstva. V červnu 2015 se dokonce stal jako zatím jediný předseda našeho družstva předsedou představenstva celorepublikového Svazu českých a moravských bytových družstev. Zemřel počátkem roku 2017.
Zatím se vrátíme do roku 1999, kdy se začalo mluvit o možnosti postavit na místě bývalé údržby budovu pro komerční účely. Jako nejperspektivnějšího zájemce o tuto budovu jsme vybrali banku ČSOB pro její českolipskou pobočku. Jednání nebyla jednoduchá, ale nakonec jsme si plácli. Nejdelší a nejtěžší bylo přesvědčit členy představenstva a shromáždění delegátů, že jde o bezpečný a výdělečný podnik. Nápad byl příliš odvážný a neslučoval se s tehdejší filosofií nic neriskujícího družstva. Nápad se naštěstí v květnu 2001 na jarním shromáždění delegátů schválil. Ve výběrovém řízení na realizátora prací zvítězila na podzim roku 2001 firma Ralsko a mohlo se stavět. Banka se ale dostavěla až ke konci roku 2003. Zavinily to peripetie typu požadavku rozšíření již schváleného záměru o jednu třetinu plochy ze strany zahraničního vedení banky, přes odvolání se sousedního vlastníka pozemků až po podvodnou likvidaci firmy Ralsko. Budovu nakonec postavila ve výborném čase a kvalitě firma Borská stavební. Budova stála 16,4 mil. Kč a v ročním nájmu se sama zaplatila za 8 roků. Od té doby se stala jedním z výrazných příjmů družstva, nájemní smlouvu s bankou máme do roku 2023 a zároveň si u nás banka smluvně zajistila přednostní nájem na dalších 10 let, tedy do roku 2033.
Nepraktickou a nelogickou součástí družstva byly rodinné domy a mimo domy stojící garáže. Rodinných domů bylo 44 a garáží 220. A protože podle nás nepatřily do družstevního bydlení, odprodali jsme je postupně jejich nájemcům, vesměs zároveň těm, kdo si je sami postavili. S prodejem jsme začali v roce 2000 a skončili až v roce 2007, hlavně díky problémům s pozemky.
Konečně se začalo dařit i čerpat státní dotace na zateplování domů. Začalo to dotací Panelové vady přes dotace Panel, díky kterým se zateplilo 31 domů s příspěvkem státu ve výši téměř 45 miliónů korun. V roce 2003 začala masívní výměna starých oken, vstupních dveří a dřevěných lodžiových stěn, celkem bylo vyměněno 32 tisíc oken za 453 miliónů korun.
V roce 2000 byl zaveden další fond domu, ze kterého lze čerpat prostředky nejen na opravy domu. Na rozdíl od klasického fondu oprav se tento netvoří z předpisů, ale je plněn ze zisku družstva. Jmenuje se fond bytového hospodářství (FBH) a v letech 2000 až 2010 bylo domům do něj takto posláno přes 56 mil. korun.
Ve stejném roce jsme začali provozovat vlastní internetové stránky, nejdříve pouze jako veřejné, s informacemi o družstvu. Se zdokonalováním programového vybavení jsme si mohli dovolit poskytovat i ekonomické a evidenční údaje interního charakteru až k dnešnímu stavu, kdy si za pomocí hesla může každý člen družstva z tepla domova sledovat své vlastní údaje a dokonce je i měnit. Předsedové samospráv a společenství mohou v reálném čase sledovat výdaje a příjmy celého domu.
V témže roce byl přijat zákon, ze kterého vyplýval od státu nárok na bezplatný převod pozemků pod našimi domy. Současně probíhalo odkupování pozemků od obcí a od fyzických osob. Celkem bylo převedeno od státu 621 parcel a koupeno od měst a obcí 124 parcel a 7 dalších parcel od fyzických osob. V těchto třech strohých větách se ale skrývá několikaletá mravenčí práce. Do té doby se totiž byty převáděly bez těchto pozemků, bylo proto nutné kromě uzavírání kupních či darovacích smluv na pozemky zároveň převádět získané pozemky všem již existujícím vlastníkům. Narovnání vlastnictví pozemků skončilo až na výjimky po téměř osmi letech v roce 2008.
Rok 2000 byl také rokem vzniku zákona o ochraně osobních údajů, který zpřísňoval podmínky evidence spravovaných údajů uživatelů bytů naším družstvem. Museli jsme si zvykat na to, že osobní údaj je něco, co má svou cenu a co je nutné chránit. Ale ve srovnání s loňskou hysterií kolem unijní normy GDPR bylo tenkrát vše naprosto jednoduché.
V roce 2001 byla vydána první výroční zpráva ve formátu, jak ho známe dodnes. Obsahuje kromě povinných ekonomických údajů a výroku auditora i spousty zajímavých statistických údajů a vizí do budoucna. Kromě povinného odevzdání na rejstříkový soud jí poskytujeme i významných obchodním partnerům a je k dispozici na našich stránkách.
Pokračující zákonné převody bytů do vlastnictví vedly logicky ke vzniku společenství vlastníků a zániku samospráv. Již v roce 2003 jsme museli založit na 9 domech společenství vlastníků. Od tohoto roku se počet společenství neustále zvyšuje. V roce 2008 navíc shromáždění delegátů otevřelo novelou stanov možnost převádět družstevní byty i mimo zákonný nárok, čímž samozřejmě zrychlilo tempo vzniku nových společenství vlastníků. Do konce roku 2010 tak mělo družstvo již 1 874 vlastníků a z 37 samospráv vznikla společenství.
V roce 2003 jsme také přijali historicky první cizí společenství vlastníků do naší správy. Od té doby jich výrazně přibylo a k dnešnímu dni spravujeme 36 nedružstevních domů s 1 032 byty.
V roce 2004 jsme po pečlivé, téměř roční přípravě zavedli informační systém Integri V4. Šlo o první moderní program na správu domů vč. účetnictví a nahradil pět dosud užívaných, ale mezi sebou nespolupracujících programů. Až s tímto programem jsme byli schopni poskytovat bydlícím patřičný servis včetně reportů na naše webové stránky.
Co ještě se významného událo? V tomto období jsme ve dvou etapách modernizovali všechny výtahy, předali servis bytových vodoměrů a indikátorů tepla jedné firmě a zároveň přešli na rádiový způsob odečtů.
Díky systému vnitrodružstevních půjček jsme pro 113 domů půjčili 176,6 miliónů Kč z vlastních volných prostředků, hlavně na výměnu oken a zateplení.
Za zmínku ještě stojí v roce 2006 přijatý insolvenční zákon, díky němuž jsme se začali setkávat s termíny osobní bankrot či oddlužení. Ruku v ruce s tím přišli exekutoři, nejdříve s dotazy na majetek, později s exekučními příkazy.
V oblasti funkcionářské došlo v roce 2007 ke snížení počtu delegátů z původních 160 na 123. V roce 2008 následovalo snížení počtu členů představenstva z devíti na sedm a kontrolní komise ze sedmi na pět.
V pololetí roku 2009 jsme přešli na dnešní aktuální verzi programu Integri G5.
Samozřejmě jsme vyjmenovali pouze opravdu význačné události a akce. Neděláme si patent na úplnost, protože by to bylo únavné encyklopedické čtení. První dekáda třetího tisíciletí byla ve znamení plynulého rozvoje ve všech směrech. To dokazuje i vývoj např. snižování výše dluhů či naopak stále lepšího hospodářského výsledku družstva. Díky postupnému navyšování tvorby fondu oprav jsme mohli začít hospodařit s volnými finančními prostředky a vytvořit systém vnitrodružstevních půjček. Proč cpát peníze bankám na úrocích, když naše vlastní peníze u bank nic nevydělávaly. V letech 2006 a 2007 byl tak velký zájem o půjčky, že jsme museli vymyslet systém objektivního hodnocení a určovat pořadí zájemců. Na koho nevyšlo, musel si rok počkat. Ročně jsme vypisovali přes 60 výběrových řízení nad půl miliónu korun a vybírali si běžně z osmi či deseti firem. Tento trend se ale výrazně změnil, když k nám v roce 2008 přišla ze zámoří hospodářská krize a změnila uvažování a chování lidí. Vše se utlumilo až zastavilo, zmizela chuť do investování a zadlužování, lidé ztratili jistotu příjmů.
V roce 2010 jsme již oficiálně prázdnou ubytovnu v Dobranově pronajali Farní charitě v České Lípě pro lidi v nouzi. Díky přísnějšímu pohledu soudů vůči dlužníkům docházelo k jejich soudnímu vystěhovávání „na ulici“ a náhradní ubytování postupně ztratilo svůj význam. Prázdný dům od té doby chátral a vyžadoval finanční prostředky, aniž by cokoliv přinášel. Na prodej byla velmi nevýhodná doba, takže jsme ho pronajali.

A co nás čeká v posledním díle příště? Řeč bude o letech 2011 až po současnost a pokusíme se odhadnout i budoucí směr rozvoje družstva.